Velkou část herbicidů - chemických látek určených k hubení rostlin - je spotřebována v zemědělství, případně v lesnictví na odstranění plevelů před výsadbou nebo výsevem. Nezanedbatelné množství herbicidních postřiků je nicméně aplikováno na chodníky, okraje silnic, sportoviště, zpevněné plochy. Nejčastěji je používaný totální herbicid glyfosát (N-(fosfonomethyl)glycinprodávaný v nejrůznějších přípravcích s různými obchodními názvy (Roundup, Dominator, Kaput aj.). Přípravky neobsahují čistý glyfosát, často jde o roztoky doplněné smáčedly případně dalšími látkami, které umožňurychlejší pronikání do rostlin a větší účinek. S masovým používáním se objevily některé problémy a podezření, zda je tak neškodný pro zdraví a životní prostředí jak se zdálo a jak tvrdí výrobci. Plevele je ale možné odstraňovat různými způsoby a to i zcela bez chemie. Podrobnější informace najdete také v infolistu Nechemické odstraňování plevele na veřejných prostranstvích, který vydala v roce 2017 Síť ekologických poraden STEP.

 

Fungování glyfosátu

Glyfosát rostoucím rostlinám blokuje syntézu několika kčových aminokyselin, díky čemuž začnou chřadnout, až uschnou. Glyfosát neúčinkuje na semena – preventivní postřiky před vzejitím plevelů nemavýznam. Vstřebává se především přes listy a stonky, rostlina ho sama transportuje do všech svých částí. Odumírání trvá cca 2 3 týdny v závislosti na teplotě, vojové fázi a dostatku vody (za sucha a při zpomaleném růstu v chladném období se účinek snižuje).

 

Rizika pro zdraví

Používaná látka má přímý účinek pouze na rostliny, blokuje určité chemické pochody nezbytné pro jejich růst. Živočichové tyto konkrétní procesy nemají, proto je glyfosát tímto způsobem neovlivňuje. Jeho přímá toxicita při požití nebo styku s pokožkou není příliš vysoká. Rizika glyfosátu pro lidské zdraví spočívají v něčem jiném, a to:

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řa glyfosát mezi pravděpodobné lidské karcinogenyTato nejvyšší medicínská autorita v oblasti rakoviny konstatovala, že existu dostatečné kazy o karcinogenitě glyfosátu u pokusných zvířat. Dále uvedla, že u lidí existu omezené kazy toho, že glyfosát vede ke vzniku tzv. nehodgkinských lymfomů (zhoubných nádorů lymfatického systému).

Existuje podezření, že působí genotoxicky, může narušovat fungování hormonální soustavy a pkozuje voj plodu a průběh těhotenství.

Nová studie publikovaná v lednu 2017 také prokázala souvislost mezi glyfosátovými herbicidy a závným onemocněním jater. Autoři dokládají, že onemocnění, konkrétně nealkoholická tuková jaterní choroba (NAFLD), vzniká, pokud je organismus dlouhodobě vystaven i velmi malým dávkám glyfosátového herbicidu Roundup — konkrétně 75 tisíckrát menším, než jaké povoluje Evropská unie.

Obvykle se používá ve směsi s dalšími látkami. Testy na neškodnost jsou prony pouze pro jednot- livé složky, často však funguje tzv. koktejlový efekt, kdy více látek současně má výrazně větší nebo zcela neočekávané účinky. Lidé jsou vystaveni celé řadě chemických látek včetně zplodin z dopravy, především ve městech.

Nejohroženější skupinou jsou děti. Důvodů je několik: Mají malou výšku (dýchají vzduch níže při zemi), malou tělesnou hmotnost, i prostupnější pokožku všechny chemické látky se jim snadněji dostanou do těla a mavětší účinek. Riziko také výrazně zvyšuje zvyk dětí sbírat věci ze země a dávat je do úst – mohou tedy snadno přijmout velkou dávku chemikálií bezprostředně po aplikaci.

Je prakticky nemožné všechny uživatele veřejných prostranství efektivně informovat o ošetření ploch herbicidy (případně jinými chemikáliemi). Jednak je to technicky obtížné (velnebo nesouvislé plochy), jednak mnoho lidí výstražné tabulky nte nebo nedokáže příst (děti, cizinci). Lidé tedy prakticky nikdy neví, zda se pohybují v ošetřeném nebo čistém prostředí a nemohou podle toho přizpůsobit schování.

Glyfosát v půdě rozkláda půdní mikroorganismy. Ve městě však nezanedbatelné množství donesou lidé na botách do domácností, kde v odlišném prostře tyto látky mohou zůstávat podstatně delší dobu a ve velké koncentraci (dochází k pomalému rozkladu, nesobí UV záření a ředění srážkami).

Výzkumy ukazují, že množství glyfosátu a jeho metabolitů v moči je značné jak u zemědělců, kteří glyfosát přímo používají, tak u městských obyvatel. Do těla se dostává jednak v potravinách (zbytkové množství zejména po ošetření rostlin před sklizní), tak náhodným kontaktem při urbánním použití. Zažení je tedy zřejmě trvalé, ačkoliv je tělo schopné tuto látku metabolizovat a vyloučit.

 

Dopady na životní prostředí

Každý typ použití glyfosátu s sebou nese jiná rizika. Ve městech jsou ohroženi zejména lidé a domá zvířata, v krajině je zásah širší a důsledky obtížněji dohledatelné. Navíc často dochází k porušení pravidel pro bezpečné použití, které uvávýrobce na obalu.

Glyfosát je jedovatý pro vodní organismy a není možné ho používat v ochranných pásmech vodních zdrojů. Při aplikaci by nemělo dojít ke splachu do vodních toků, což je při plošném použití, např. v okolí železničních tratí, obtížně splnitelné (i kontrolovatelné).

Masová aplikace na velké porosty postup selektuje odolné druhy a genetické linie. Tyto rostliny jsou pak prakticky nezničitelné a lze očekávat jejich zvýšený výskyt. U nás se již vyskytuje rezistentní plevel turanka kanadská.

Glyfosát je totální herbicid, účinně zabíjí všechny rostliny, se kterými přijde do styku. Je tedy extrémně nebezpečný pro všechny necílové rostliny a to i při malém zasažení. Není neobvykvidět spálenou trávu nebo popálené či zahubené stromy vedle polí – ke kontaminaci dochází úletem glyfosátu za větru nebo nepřesné aplikaci zemědělsm postřikovačem. Rostliny, které nezahubí zcela, jsou navíc náchylnější k jiným chorobám a škůdcům. To přisvá například ke špatnému stavu stromů v alejích podél cest (zimní solení a zásahy glyfosátem během vegetace výrazně snižuvitalitu i velmi odolných stromů).

Existuje podezření, že glyfosát je jednou z látek, které způsobují syndrom zhroucení včelstev. Při něm dochází k náhlému vyrání zdánlivě zdravého včelstva.

 

Postupy snižující spotřebu herbicidů

Herbicidy jsou ve městech používány zejména ve třech oblastech: Odstraňování plevelů ve srách dlažeb a na okrajích cest a prvků, eliminace dvouděložných rostlin v trávnících a odstraňování dřevin po vyká- cení (zabránění zmlazování). Výrazné snížení spotřeby chemických látek může přinést zhodnocení potřebnosti chemického ošetření, resp. odstranění plevelů a prevence jejich výskytu. Ukazuje se, že občané jsou ochotni akceptovat jistý stup zaplevelení, pokud správci prostranství vysvětlí, proč není plocha dokonale vyčištěná (dopady chemie na zdraví a životní prostředí). Zároveň je nutné si uvědomit, že ani chemické prostředky nesobí na všechny rostliny stejně a ve srách vždy zůstanou semena, která vyklíčí později. Snaha o naprostou eliminaci plevelů nemůže nikdy uspět dokonale. Navíc odstraňování plevelů stojí nezanedbatelné peníze a úsilí.

Širokolisté byliny není nutné v běžných trávnících odstraňovat, ale naopak lze dosevem nebo výsadbou vybraných rostlin podpořit druhovou i barevnou pestrost zelených ploch. Kvetourostliny jsou zpravidla přijímány občany pozitivně a navíc slouží jako potrava pro hmyz a včely, které jsou stále častěji chovány i ve městech. Tento postup zvolila např. Veřejná zeleň města Brna nebo město Jihlava.

Důležitá je rovněž prevence – minimalizovat plochy, kde mohou nežádoucí plevele růst. Je tedy nutné včas opravovat sry a pukliny v chodnících, mezery pečlivě vysypávat ostrohranným pískem, přechody mezi trávníkem a cestou koncipovat tak, aby bylo možné snadné sečení a údržba.

Správná aplikace herbicidů může zásadně snížit jejich spotřebu a zvýšit bezpečnost jak pro údržbáře prostranství, tak pro obyvatele a životní prostředí:

Při použití chemie je základním principem aplikace nejmenšího účinného množství, tedy používání méně koncentrovaných roztoků a zejména precizní aplikace na cílové rostliny. Dávkování a ředění je nutné prodět přesně s pomoodměrek a dle doporení výrobce.

Postřiky se musí aplikovat vždy se směrovou tryskou a krytkou, která zabruje nežádoucímu úletu. Postřik nemůže být proděn za silného větru.

Pro zabránění zmlazení dřevin stačí provést nátěr řezných ploch kmínků koncentrovaným přípravkem.

Aby glyfosát fungoval, musí se dostat do aktivních částí rostliny. To omezuje jeho použití – při teplotách pod 10 °C rostliny snižují metabolickou aktivitu a účinek klesá. Totéž platí i při dlouhodobém suchu.

Při teplotách nad 25 °C se přípravek rychle vypařuje a může pkodit okolní porosty (např. stromy nad ošetřenými cestami).

Déšť několik hodin po aplikaci (záleží na typu přípravku) herbicid smyje a ten se mine účinkem. Zárovzásadně vzrůstá riziko splachu do povrchových a podzemních vod. Je tedy důležité aplikaci správně načasovat.

 

Nechemické cesty odstraňování plevelů

Mechanicpostupy

Ručodstranění

Nejjednodušší, i když nejpracnější, je odstraňování plevelů ze spár motyčkou, háčkem nebo drátěným kar- táčem. Problémem může být to, že se ze spár uvolňuje písek a dlaždice se mohou začít kývat. Do spár také zapadá hlína, což podpoří růst dalších plevelů. Sry je nutné vyplňovat ostrým pískem, který není vhodným substrátem pro růst plevelů.

Strunová sekačka, křovinořez

Na vzrost plevel a vyžínání na okrajích cest, zídek apod. se často používa ruční sekačky. Při sekání u zpev- něných ploch dochází k odlétání kamínků, což ohrožuje chodce, stromy i zaparkované automobily. Tento postup by měl být používán jen v místech, kde nebezpečí nehrozí. Jde o způsob poměr pomalý a pracný s vysokou prašností. Po posekání je zpravidla nutné zajistit sběr posekaného materiálu.

Rotačkarče a brány

Ručně vedené nebo pojezdové rotační kartáče jsou vhodné zejména na velké zpevněné plochy (mohou obrovat méně kvalitní zámkovou a betonovou dlažbu nebo asfalt). Pracovní záběr se pohybuje od 70 cm (ruční verze) po 250 cm (pojezdové s lištou). Plastové nebo kovové kartáče efektivně vytrhávají plevel ze spár a rozdrtí ho, v další fázi je nutné zajistit sr (pojezdové mají obvykle i srač). Kartáče kromě plevele odstraňují i další nečistoty. Postup nelze použít za vlhka a také není možné plo- chu leně skrápět pro snížení prnosti; plevel se pak extrémně lepí na kartáče, které je nutné opakovaně čistit.

Rotační brány s diamantovými hroty najdou využití na nezpevněných plochách a cestách – mlatech, štěrkových cestách, antuce. Hroty se zabodnou několik centimetrů pod povrch a plevel vytáhnou. Po použití je vhodné povrch znovu utužit a uválcovat.

Účinnost a použití

Tyto postupy mechanicky likvidu zejména nadzemní části plevelů. U hluboce kořenících je doba obnovy v řádu týdnů (smetánky, pýry), menší druhy se obnovuze semen zapadlých do spár (týdny až měsíce). Technologie nesobí na semena a podzemní části rostlin. Při souběžném nebo následném sběru plevelů jsou rotační kartáče a brány vhodné i pro silně zaplevelené a rozsáhlé plochy.

 

Termické metody "suché"

Využívatepelného šoku vyvolaného prudm zahřátím rostliny, které dosáhneme buď plamenem, hor- m vzduchem, eventuálně infrerveným zářičem nebo sobením horké vody, ry, nebo pěny. Vzhledem k odlišnostem postupů zde popisujeme metody s použitím suchého tepla“ (plamen, infrervené záření), metody s vodou jsou obsahem následující kapitoly.

Plamen

Rostliny jsou zasaženy a spáleny plamenem o teplotě přes 1 000 °C z propanbutanového hořáku. Technologie se vyrábí v pojezdné i ručně vedené variantě, s jednoduchým hořákem nebo jejich sadou umístěnou v liště s velm pracovním záběrem. V městském prostoru má omezené využití z důvobezpečnosti (extrémní teplota a nebezpečí vzplanutí). Je vhodná na zpevněné i nezpevněné plochy s termicky stabilním materiá- lem (beton, žula, dlažba, kačírek, štěrk, písek). Není vhodná na použití u asfaltu (taví se), v blízkosti stromů (hropkození) a mulčovaných ploch (mulčovací kůra a další materiály snadno hoří). Hubí i značnou část semen v půdě a podzemních částí rostlin (v závislosti na hloubce).

Horký vzduch

Hořák ohřívá pouze nasávaný vzduch, na výstupu má teplotu asi 400 °C. Nižší teplota snižuje účinnost (zejména na podzemní části rostlin), nicméně je bezpečnější (nehrozí vzplanutí jiných předmětů). Riziko pkození stromů, zejména jejich kořenových náběhů, je značné a je nezbytné opatrpoužití.

Infračervené záření

Využívá butanový hořák a vytvářené teplo je pomo reflektorů soustředěno do ohniska před tryskou. Tím dojde k zahřá rostlin a povrchu na takovou teplotu, že se zahubí. Částečně sobí i na semena. Ve srovnání s výše uvedenými termicmi variantami je tato metoda méně účinná. Je vhodná na všechny tepelně odolné povrchy.

Účinnost a použití

Termické metody fungují také na podzemní části rostlin, což prodlužuje efekt po ošetření – při správném načasování může vydržet prakticky celý rok v závislosti na vzdálenosti zdrosemen nebo expandujících rostlin. Jsou vhodné na zpevněné i nezpevněné povrchy, na něž nesobí vysoká teplota. Po použití dojde

k odumření rostlin, při větším zaplevelení je nutné je shrabat nebo dočistit plochy např. rotačními kartáči. Některé povrchy mohou vlivem vysoké teploty měnit barvu – je vhodná zkouška na menší ploše.

 

Termické metody "mokré"

Poslední skupina metod využívá jako nosiče tepla horkou vodu, ru nebo vodu s obsahem pěnicích látek. V principu jde ot o způsobení teplotního šoku rostlinám, které v důsledku pkození uhynou, nebo snad- něji podlehnou suchu, škůdcům a chorobám. Všechny tyto metody ma společný požadavek na precizní pro- vedení a poměrpomalý postup, aby bylo tepelné působení dostatečné. Je-li působení horké vody nebo páry příliš krátké, rostliny nejsou pkozeny, ale naopak dostanou dávku vláhy, která je podpoří v růstu. Horká voda a pára mají praktické využití také v odstraňování žvýkek, plakátů, čištění zašlých ploch atd.

Horká voda a pára

Obě metody využíva pouze ohřátou vodu, která přes trysku skrápí (opaří) rostliny. Po filtraci je možné použít i vodu z řek a nádrží. Vždy jde o pojezdová řešení s hadicí a ruční tryskou nebo je lišta s tryskami součástí vozidla. Cisternu s vodou je možné instalovat na běžná menší vozidla (multikáru). Spotřeba vody je poměrně značná, v závislosti na zaplevelení povrchu a technologii. Rostliny se musí skrát pomalu a pečlivě, voda na výstupu ztrá poměr rychle teplotu a účinkuje méně. Limitem je také délka hadice doporučuje se nejvýše v délce patnácti metrů, jinak je pomalý náběh na provozní teplotu a vypouští se velké množství málo nahřáté vody zbytečně. Obsluha je nejlépe dvojčlenná (řidič a pracovník s tryskou). Nejlépe funguje v teplém počasí, jinak významně stoupatepelné ztráty. Při aplikaci na savé povrchy a prudké svahy je nutné pomalé skrápění, aby voda neodtekla příliš rychle. Postup je vhodný zejména při bodovém použití na místech, kde není možné používat chemii (dětská hřtě, pískovtě) a kam se nelze dostat s mechanicmi kartáči (úzké prostory, prudké svahy).

Horká pěna

Do horké vody se přidáva rostlinné cukry (zpravidla kukuřný, případně další směsi přírodních látek), které při průchodu tryskou vytváří pěnu. Ta dobře ulpívá na rostlinách a uduje potřebnou teplotu po delší dobu. Tím výrazně zvyšuje účinek potřebné teploty na rostliny, nicméně nejdůležitější je prvotní spaření. Pěna vydrží 15–20 minut a pak opadne. Jde o přírodní ve vo rozpustné látky, které se postup smyjí. že ale zanechat na dlbě skvrny nebo dočasný povlak. Ve světě je to nejběžněji používaná metoda, u nás je zatím málo známá. Při aplikaci je nutné vysvětlovat občanům, co je cílem a že nejde o škodlivé látky. Plochy ošetřené pěnou totiž vypadají na první pohled (do opadnutí pěny) velmi nezvykle.

Účinnost a použití

Mokré metody fungu i na podzemní části rostlin, i když omezeně v závislosti na hloubce a odolnosti kořenů. Účinek nastupuje v řádu jednoho kolika týdnů (prvotní zavadnutí a tmavozelené zabarvení je okamžité, rostlina ale odumírá postupně). Teplota je nižší než u suchých metod, což snižuje rizika použití ve veřejném prostoru (úrazy, pkození stromů apod.). Nezbytná je pomalá aplikace a dostatečně horké médium – metody jsou citlivější na správné provedení, jinak výrazně klesá jejich účinnost. V přípa správné aplikace v době prvního nástupu plevele dokáží eliminovat plevel na velkou část roku. Nevýhodou je nutnost čerpání, dopravy a ohřevu velkého množství vody.

 

Kombinace metod

Všechny uvedené postupy mavýhody a omezení. V praxi se zpravidla používá kombinace několika metod, dle ročního období, ošetřovaných ploch a požadovaného výsledku.

Pro údržbu ve městech lze doporučit následující kombinaci opatření:

1. Zvážit, jakého stavu chceme ve městě dosáhnout. Identifikovat prioritní a okrajová místa, určit, kde je ple- vel zcela nepřípustný. Informovat veřejnost o zamýšlených změnách a jejich přínosech (zejména omezení chemie, snížení nákladů díky méně dokonalé údržbě v místech, kde to není nezbytné). Zvážit ponechání dvouděložných rostlin a bylin v trávnících, případně jejich cílené pěstování a výsev či výsadba.

2. Aplikovat všechny preventivní postupy. Tedy včasná oprava sr, pečlivé vysypávání mezer a spár pískem a jeho doplňování, neumísťování prvků tam, kde brání sekání, a zároveň je možné jiné smysluplné umís- tění (lavky, značky, osvětlení).

3. Velké a dobře dostup plochy ošetřovat mechanicmi rotačními kartáči (na nezpevněné plochy jsou vhodné brány) s automaticm sběrem prachu a odpadu. Pro velké plochy jsou vhodné pojezdové (obdobně jako u blokového čištění ulic), případně ruční s následným sběrem posekané hmoty. Rotační kartáče si pora i se silně zaplevelenými plochami, nicméně nejvhodnější je použití při prvním nástupu plevelu (v závislosti na počasí zhruba duben/květen).

4. ře dostup plochy ošetřovat horkou vodou, rou nebo pěnou, případně ručně vytrháním plevele. Tyto postupy jsou vhodné zejména pro menší prostory (pomalá aplikace, velká spotřeba vody), výhodou je použití hadice vozidlo nemusí plochu přímo přejíždět. Postup je vhodný i pro nezpevněné plochy. Použití je optimální ot před nástupem plevele a jeho rozvojem. U silně zaplevelených ploch je účinnost nižší a aplikace pomalá.

5. Herbicidy zcela vyloučit nebo omezit jejich použití na zátěr řezů na kmíncích vykácených dřevin (zabránění zmlazování). Ošetřené plochy označit výstrnými cedulemi.

 

     
 
Vznik článku finančně podpořil Jihomoravský kraj, Nadace Veronica a Magistrát města Brna.

 


 

Webové stránky jsme vylepšili a aktualizovali díky projektu Environmentálně šetrný provoz Magistrátu města Opavy podpořenému z Programu švýcarsko-české spolupráce.

Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.

 

 www.swiss-contribution.cz www.mzp.cz