Systémy ekologického značení (ecolabelling) slouží k označení produktů, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí než jiné výrobky sloužící ke stejnému účelu. Takto mohou být certifikovány pouze výrobky a služby, které splňují stanovená kritéria zaručující, že výrobek je šetrný k životnímu prostředí v celém svém životním cyklu, tj. od výroby po jeho likvidaci. Tato kritéria jsou obvykle garantovaná státem nebo nezávislou organizací a nezávisle ověřována. Někdy se vyskytnou loga napodobující záměrně ekologické značení, která mají v nakupujícím vzbudit dojem, že jde o šetrný výrobek a přimět ho k nákupu. V tom případě jde o klamání spotřebitele a tzv. greenwashing (volně lze přeložit jako „natírání na zeleno“). Tyto „certifikace“ často udělují firmy nebo koncerny samy sobě, nebo jsou pravidla stanovena velmi volně a netransparentně či nejsou nezávisle ověřována. Nelze je proto považovat za důvěryhodné. O některých se zmíníme dále v textu.

Ekoznačení v ČR

V České republice funguje Národní program označování ekologicky šetrných výrobků, který je zajišťován Agenturou pro ekologicky šetrné výrobky spadající pod CENIA, Českou informační agenturu životního prostředí. Certifikát "Ekologicky šetrný výrobek" propůjčuje Ministerstvo životního prostředí. O certifikaci žádá výrobce a udělení značky je zpoplatněno. V současnosti jsou v platnosti technické směrnice obsahují kritéria podmiňující udělení certifikátu celé škále výrobků – od textilu a výrobků z recyklovaného papíru přes čisticí prostředky, kotle a nábytek po výpočetní a kancelářskou techniku. Podrobné informace včetně seznamů směrnic s kritérii a certifikovaných výrobků můžete najít na internetových stránkách www.ekoznacka.cz. Agentura též uděluje tzv. ekoznačku Evropské Unie (Evropská květina, The Flower). Informace o kategoriích výrobků, kterým je udělována jsou v češtině na stejných stránkách.

Kromě těchto dvou značek se můžeme na našem trhu setkat s výrobky s některými certifikáty ostatních národních systémů značení – nejčastěji pravděpodobně rakouského, německého ("Modrý anděl") a skandinávského ("Severská labuť"). Bližší informace o těchto systémech lze najít na těchto stránkách (link je vložen do obrázku):

 

Ekologicky šetrný výrobek Umweltzeichen Modrý anděl Severská labuť Evropská květina
         
Česká republika Rakousko Německo Skandinávie Evropská unie

 

Produkty ekologického zemědělství

Pravidla upravuje zákon č. 242/2000 Sb. O ekologickém zemědělství a příslušné prováděcí vyhlášky. V EZ se specificky dbá na péči o půdu, nepoužívají se umělá hnojiva (místo nich kompost nebo statková hnojiva), postřiky se používají jen v minimální míře a velmi omezeném sortimentu (např. měďnaté postřiky proti plísním apod.). Pečlivě je dbáno na životní pohodu (welfare) zvířat – nesmí být oddělovány matky od mláďat, nepoužívají se problematické zákroky (upalování zobáků, zastřihávání ocásků prasat),je umožněna přirozená činnost podle druhu zvířete, krmení je povoleno jen certifikovanými biokrmivy či pastvou na certifikovaných pastvinách. Totéž platí pro přepravu na jatka a porážku – vše se děje co možná citlivě.V EZ je zakázáno používat geneticky modifikované organismy a plodiny a to jak při pěstování, tak pro výživu zvířat. Nejde o cestu zpátky, ale o moderní zemědělský systém, který mezi své hlavní cíle klade i trvalou udržitelnost a etiku ve vztahu ke zvířatům.

Ekologicky hospodařící zemědělci jsou kontrolováni minimálně 1x ročně (hlášená kontrola) a průběžně probíhají namátkové kontroly statků i výrobků. Zemědělci (i zpracovatelé bioproduktů) jsou registrováni u Ministerstva životního prostředí a kontrolu provádí jedna ze soukromých akreditovaných certifikačních organizací (nyní KEZ, AB Cert AG, Biokont a Bureau Veritas Czech Republic). Výběr certifikačních organizací není omezen, někteří podnikatelé mají více certifikátorů pro různé oblasti činnosti.

Biopotraviny jsou značeny zelenou zebrou (národním logem) a evropskou značkou - lístečkem z hvězdiček. Na obalu je také uveden původ surovin (ČR, EU, mimo EU), zkratka kontrolní organizace a kód výrobku.

Více informací můžete najít na internetových stránkách Svazu ekologických zemědělců ČR, Ministerstva zemědělství ČR a serveru Biospotřebitel.cz.

 

Integrovaná produkce

Na rozdíl od konvenčního zemědělství dbá rovněž na kvalitu produkce (ne jen na její množství) a uvažuje zemědělský podnik jako agrosystém s uzavřeným koloběhem. Důraz je kladen na co nejvyšší uzavření koloběhu živin v rámci zemědělského podniku, je preferována biologická ochrana rostlin. Nejčastěji se lze s certifikátem setkat u vína a stolních hroznů (řídí se Směrnicí Svazu integrované produkce hroznů a vína (www.ekovin.cz)). Zabývá se nejen způsoby pěstování a zakázanými či povolenými prostředky ochrany rostli, ale zároveň doporučuje vhodné odrůdy podle stanovišť, řeší péči o půdu apod. Svaz pro integrovaný systém produkce zeleniny určuje obdobná pravidla pro zelináře. Přechodné období z konvenční na integrovanou produkci je dvouleté. Kontrolu dodržování podmíněk provádí Svaz Integrované produkce zeleniny, kontroluje se statek, používané prostředky (hnojiva, postřiky), jakost produkce a obsah cizorodých látek. Protože je uvažován statek jako celek, není možný souběh integrované a konvenční produkce u jednoho podniku. Integrovanou produkci lze považovat za mezistupeň mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím.
 

Fairtrade

Fairtrade je celosvětový systém usilující o dodržování základních etických pravidel v mezinárodním obchodě, zejména mezi rozvojovými a průmyslovými zeměmi. Většina společností se snaží za každou cenu navýšit zisk a snížit náklady, což s sebou obvykle přináší environmentální i sociální negativa. Fairtrade hledá cesty, jak zkrátit putování výrobku od pěstitele ke spotřebiteli a jak zajistit ochranu životního prostředí a spravedlivou odměnu pro producenty. FT stojí na třech principech – environmentálním, sociálním a ekonomickém. Tyto principy mohou podpořit i sami spotřebitelé nakupováním výrobků označených některými logy programu fairtrade. V posledních letech se k férovému obchodu připojují i celá města, školy a církve (viz www.fairtradovamesta.cz)

Ekonomická udržitelnost

Výrobci fairtradových výrobků dostávají odměnu, která odráží vynaložené úsilí a umožňuje důstojné živobytí. Výrobky spravedlivého obchodu nejsou skrytě dotovány zničeným životním prostředím ani nízkým životním standardem lidí v rozvojových zemích. Část zisku je navíc použita na místní rozvoj – organizace(družstva) výrobců se mohou samy rozhodnout, kam investují společnou část získaných prostředků. Podmínkou je pouze transparentnost investice a její sociální nebo ekologický přínos.

Sociální podpora

Zaměstnancům je v rámci fair trade zaručena zákonná minimální mzda a alespoň základní sociální a zdravotní zabezpečení dle konvencí Mezinárodní organizace práce (ILO) při OSN. Nucená a dětská práce je vyloučena. Drobní výrobci a zemědělci dostávají zálohu na sjednanou produkci předem, aby se nemuseli nevýhodně zadlužit kvůli krátkodobému nedostatku prostředků.

Ekologická únosnost

Výroba fair trade produktů je šetrnější k životnímu prostředí – upřednostňují se místní přírodní materiály získané udržitelným způsobem, obnovitelné zdroje energie, šetrné postupy v zemědělství (alespoň integrovaná ochrana rostlin) i následném zpracování. Podporuje se přechod na ekologické zemědělství a druhová pestrost pěstovaných plodin. To, že produkty označené logem Fair Trade splňují stanovená kritéria, garantuje organizace Fair Trade Labelling Organisations International (FLO)/ Mezinárodní certifikační organizace spravedlivého obchodu. Značení a certifikací existuje ale celá řada.

Velkou část sortimentu fair trade tvoří potraviny – káva, čaj, kakao, čokoláda, koření, rýže, cukr, banány a další. Významnou součástí nabídky jsou i umělecké a řemeslné výrobky, např. tašky, šátky, koberce, hudební nástroje, atd. Fair trade zboží k nám dováží již několik společností. Fair trade je u nás k dostání ve specializovaných obchůdcích, někde též v obchodech se zdravou výživou, popř. kavárnách a čajovnách.
Více informací o fairtrade najdete na www.fairtrade.cz (web provozuje občanské sdružení NaZemi).

Jak vybírat o eko občerstvení, na co si dát pozor a jak se vyhnout zbytečným odpadům - to vše najdete na našich webových stránkách.

 

FSC dřevo a papír

Základní myšlenkou FSC je podporovat environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomoci chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy. Toho chce dosáhnout kontrolovaným lesním hospodařením a ekologickou certifikací lesů a dřeva. Do činnosti organizace patří také propagace a osvěta.

FSC je nezávislá nevládní nezisková organizace založená v Torontu roku 1993 zástupci mezinárodních ekologických organizací, velko- i maloobchodníků se dřevem, lesníků, dřevozpracujícího průmyslu, sdružení domorodých obyvatel, odborů a certifikačních organizací z celého světa. Členství v FSC je otevřené pro každého, kdo sdílí myšlenku a cíle FSC. Tato organizace též garantuje, že certifikované produkty splňují stanovená kritéria.

Podrobné informace o FSC včetně kritérií a certifikovaných podniků v ČR najdete na www.czechfsc.cz.

Papíru, jeho recyklaci, spotřebě a úsporám se věnuje náš web tady.

 

 TCO Development

Zabývá se certifikací především kancelářského zboží – od počítačů a jejich příslušenství přes mobilní telefony až po kancelářský nábytek. Hodnotící kritéria zahrnují kromě šetrného přístupu k životnímu prostředí při výrobě možnosti ekologické likvidace výrobku i jejich energetickou spotřebu, intenzitu elektromagnetického záření a zdraví škodlivých látek a též uživatelskou přívětivost a kvalitu obrazu (u monitorů a LCD displejů). Jako jediná značka u elektroniky garantuje také dodržování alespoň minimálních sociálních standardů při výrobě. U nás se s těmito značkami setkáte nejčastěji právě u monitorů. TCO Development je švédská organizace vlastněná Švédskou Konfederací profesních zaměstnanců (Tjänstemännens Centralorganisation) TCO. Vše o této značce a pravidlech udělení: www.tcodevelopment.cz.

 

Energy Star

Energy Star je energetický program Evropské komise. Jeho logo označuje spotřebiče s nízkou provozní spotřebou energie jak za provozu tak i v pohotovostním režimu. Pravděpodobně jej spatřujete na monitoru pokaždé, když si zapnete svůj počítač. V současnosti podle ní můžete i u nás vybírat v obchodě osobní počítače, monitory, faxy, scannery, faxy, kopírky a tiskárny, tedy kancelářskou a výpočetní techniku.  Důvěryhodnost této značky a dodržování stanovených kritérií o certifikovaných výrobků je garantována Evropskou komisí. Podrobnosti včetně databáze výrobků a počítadla spotřeby najdete na  www.eu-energystar.org.

 

Energetický štítek

Energetický štítek sice není klasická ekoznačka, ale zase obsahuje více informací a jejich používání je u vybraných elektrických spotřebičů povinné. Štítky obsahují informaci o energetické i materiální spotřebě výrobku. Označení A+++ znamená nejúspornější a G nejméně úsporný výrobek. U myček nádobí a praček štítek obsahuje i údaje o spotřebě vody, účinnosti praní, hlučnosti a další.

 

Štítkování se týká těchto typů spotřebičů:
  • Automatické pračky
  • Bubnové sušičky prádla
  • Pračky kombinované se sušičkou
  • Chladničky, mrazničky a jejich kombinace
  • Myčky nádobí
  • Elektrické trouby
  • Elektrické ohřívače vody
  • Zdroje světla
  • Předřadníky k zářivkám
  • Klimatizační jednotky                           

 

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Jde o obdobu energetického štítku u elektrospotřebičů – v jednoduché stupnici ukazuje, jak moc je budova energeticky náročná. Od 1.1. 2013 je povinné mít štítek vypracován pro všechny budovy a byty nabízené k prodej či k pronájmu (netýká se rekreačních objektů a budov s podlahovou plochou do 50m2) a má kupujícím usnadnit orientaci. Budou ho povinně mít všechny nově stavěné a rozsáhleji rekonstruované budovy. Posuzování energetické náročnosti budovy je poměrně složité, proto je kategorie na štítku spíše orientační – všechny důležité informace ale shrnuje připojený protokol popisující parametry budovy. Stejně jako u energetických štítků spotřebičů platí, že kategorie A je nejúspornější (de facto pasivní domy), B jsou nízkoenergetické budovy a C úsporné. Všechny novostavby musí splňovat alespoň parametry skupiny C, jinak nedostanou stavební povolení.

Více o štítkování budov zde: www.prukaznadum.cz

Jak úsporně provozovat kancelářskou techniku radíme zde. 

A jak správně kancelářskou techniku vybírat a nakupovat zase tady.

Chcete si posvítit na osvětlení? Zavítejte sem.

 

(NE)Testování na zvířatech

Kromě ekoznaček garantujících ekologickou nezávadnost produktů, se na kosmetice a úklidových prostředcích můžeme setkat s označením týkajícím se (ne)testování produktů na zvířatech. V současnosti existuje jediný nezávislý a mezinárodně uznávaný certifikát – Human Cosmetic Standard (HCS) pro kosmetiku a Human Household Products Standard (HHPS) pro úklidové prostředky, oba uděluje Evropská koalice za ukončení pokusů na zvířatech. Všechna ostatní prohlášení a loga týkající netestování na zvířatech nelze považovat za ověřená a spolehlivá. Certifikát získá jen firma, která testované složky vůbec nepoužívá bez ohledu na místo prodeje (pokusy jsou např. v Číně vyžadovány). Počet testů na zvířatech v kosmetickém průmyslu a u úklidových prostředků sice pozvolna klesá a postupně jsou tyto pokusy zakazovány, ale přesto je mnoho složek výrobků (i když ne třeba výrobky samé) na zvířatech testováno. V Evropě začal v březnu 2013 platit striktní zákaz dovozu a prodeje kosmetiky testované na zvířatech a to včetně jejích složek. Zákaz se vztahuje na nové výrobky, staré a dříve otestované mohou na trhu zůstat. Tyto testy nejsou nezbytné – pro výrobu lze použít již otestované složky nebo využít alternativní testy bez zvířat – a často mají zavádějící výsledky vzhledem k fyziologickým odlišnostem lidí a zvířat. Pokud se nechcete na tomto obchodě podílet, vybírejte si produkty s certifikátem nebo od důvěryhodných firem, které netestují.

Přehled netestujících firem a více o testování na zvířatech najdete zde: www.netestovanonazviratech.cz

 

Co ekoznačky nejsou

Na druhou stranu se též můžete setkat s označeními, která si výrobce sám vymyslel. Samozřejmě mohou být pravdivá, ale protože nejsou garantována nezávislým subjektem, sama o sobě nemají žádnou vypovídací hodnotu.

Většinou se jedná o různě vyvedené nápisy jako: „ekologicky nezávadné“, „ekologii ku prospěchu“, „geprüfte Qualität“ a podobně. Pokud však nápis NENÍ „Ekologicky šetrný výrobek“ nebo „produkt ekologického zemědělství“, jedná se vždy jen o reklamu. Příklady takových ne-ekoznaček:

      

 

Recyklační značky

Na obalech výrobků se můžeme setkat rovněž s označením druhu obalu, což usnadňuje třídění a recyklaci. Nejde o ekoznačky v pravém slova smyslu (jde jen o povinnou informaci, nikoliv certifikaci), nicméně bychom jim měli při nákupu a zejména třídění obalů věnovat pozornost.

Číslo Zkratka Název
1 PET Polyethylentereftalát
2 HDPE Vysokohustotní polyethylen
3 PVC Polyvinylchlorid
4 LDPE Nízkohustotní polyethylen
5 PP Polypropylen
6 PS Polystyren
7 Other Ostatní plasty (vč. kompostovatelných)
20,21 PAP Papír, lepenka
22 PAP Papír
40 FE Železo
41 AL, ALU Hliník
70 GL Čiré sklo
71, 72 GL Barevné sklo
  C/XX Kombinované obaly


    

 

Zelený bod (Der grüne Punkt)


Označení na obalu, že výrobce přispěl do systému na třídění a likvidaci obalů. Jde o zákonnou povinnost, nic neříká o ekologičnosti obalu či výrobku ani o tom, zda obal recyklován bude.

 

Vyhazujte do koše a nebezpečný odpad


Panáček s obrázkem koše nabádá k udržování pořádku. Pokud je na obale přeškrtnutá popelnice, tak se jedná o nebezpečný odpad, který musí být odevzdán do speciálního kontejneru nebo sběrného dvora (nejčastěji na elektronice).

 

 

Recyklační značky nejsou eko, ale stejně je dobré si jich všímat. Co s odpady v kanceláři, aby má nezavalily? Video jako bonus!

 

 Chemické látky v zeleném nakupování


Chemickými látkami ve výrobcích se zabývá Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích. Tento zákon stanoví, že na obalu a ve značení se nesmí objevit matoucí údaje, jako například „netoxický“, „neškodný“, „neznečišťující“, „ekologický“, „eko“ nebo jakékoli jiné informace uvádějící, že látka nebo přípravek nejsou nebezpečné, nebo informace, které mohou vést k podcenění nebezpečí látky nebo přípravku.

Podle tohoto zákona též Ministerstvo životního prostředí ČR stanoví seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh je z důvodů ochrany zdraví nebo životního prostředí zakázáno, a dále seznam nebezpečných látek a nebezpečných přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.

Výrobce produktů, které obsahují nebezpečné látky ve smyslu tohoto zákona, musí k těmto produktům vypracovat tzv. bezpečnostní list. Bezpečnostní list je souhrnem identifikačních údajů o výrobci nebo dovozci, údajů o nebezpečné látce nebo přípravku a údajů potřebných pro ochranu zdraví a životního prostředí. Bezpečnostní list je možné si od výrobce produktu vyžádat.
 

 


 

Webové stránky jsme vylepšili a aktualizovali díky projektu Environmentálně šetrný provoz Magistrátu města Opavy podpořenému z Programu švýcarsko-české spolupráce.

Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union.

 

 www.swiss-contribution.cz www.mzp.cz