Možnosti u nás a v Evropě
Koncept zeleného nakupování a úřadování je starý sotva dvě desetiletí, ale má se čile k světu a mluví se o něm čím dál častěji i u nás. Jeho český název pochází z anglického „green public procurement“ (nebo německého „grüne Beschaffung“), které by se daly přeložit jako zelené (ekologicky šetrnější) nakupování, zásobování, popřípadě obstarávání spotřebního zboží pro provoz veřejných institucí financované z veřejných (státních) prostředků.
Veřejné instituce patří v Evropě k největším spotřebitelům. Utrácejí přibližně 16 % hrubého domácího produktu Evropské unie, což je suma odpovídající polovině hrubého domácího produktu Německa. (Pro Českou republiku se odhaduje, že veřejné instituce utrácejí asi 17 až 19% HDP.) Tím, že využijí svoji kupní sílu k výběru toho zboží a služeb, které berou ohled také na životní prostředí, mohou významně přispět k udržitelnému rozvoji.
Následující kapitoly obsahují informace, jak se princip efektivnějšího a k životnímu prostředí šetrnějšího provozu rozvíjí u nás a v zahraničí s uvedením několik úspěšných a inspirativních příkladů a shrnují, jaké možnosti pro uplatnění kritérií zohledňujících dopad na životní prostředí při nakupování ve velkém (výběrových řízení) poskytuje česká a evropská legislativa.
Novinka 2011 - 2012: Databáze příkladů dobré praxe environmentálně šetrného provozu institucí v ČR (na stránkách Ekologického institutu Veronica)
komentáře k článku






